09 Východní opevnění

01.07.2022 00:00

English Deutsch Русский

Východní opevnění akropole

 Tímto místem probíhala mohutná hradba, z níž jsou dodnes dobře patrné zbytky valu a před ním stojícího příkopu. Právě jste prošli nenápadným, dobře přístupným východním předhradím a vstupujete na akropoli.
Po východním předhradí hradu Plzeň nezůstaly téměř žádné stopy. Prostor byl ještě na počátku 20. století zemědělsky využíván. Příkopy ani valy nejsou v terénu patrné a je velmi obtížné určit původní rozsah předhradí.
Na celém hradě Plzeň nebyl v moderní době proveden velký systematický archeologický výzkum jako na jiných soudobých hradištích a poznatky o něm jsou proto velmi kusé. Mnoho informací je možné prozatím pouze odhadovat podle analogií s jinými hradišti z té doby.
V prostoru východního předhradí je lépe poznaná pouze stavba kostela sv. Kříže. Pochází z konce 12. století, ale zanikla již během třicetileté války. V okolí kostela se příliš intenzivně nepohřbívalo.
Od východu sem přicházela zemská stezka z Prahy. Ze stejného směru také zřejmě vedla hlavní přístupová cesta do hradu. Ve východní části předhradí mohly být vzhledem k snadné přístupnosti soustředěny odváděné naturální dávky od obyvatel. Tady mohli být ustájeni koně a jiná domácí zvířata. V případě nepřátelského útoku byl však tento prostor nejvíce ohrožen, a proto mohly být nejnutnější zásoby uloženy ve více chráněné západní části hradu. Z důvodu vojenského a strategického tu své stálé místo měla část vojenské posádky hradu.
Raně středověké zemědělství bylo jednoduché. Hospodářství bylo založeno na pěstování obilí a chovu dobytka. Malá políčka se obdělávala lehkými rádly, takže orba byla velmi mělká a půda se tak rychle vyčerpávala. Část polností musela vždy nějakou dobu odpočívat. Při orbě byl před rádlo zapřahán hovězí dobytek.
Zralé obilí se sklízelo srpy, kosy se zatím používaly jen na trávu. Po vymlácení a vyčištění od plev se zrno ukládalo na zimu, často do zahloubených jam v zemi. Dobře naplněné a utěsněné jámy uchovávaly obilí k setbě bez přístupu vzduchu, takže v nich vydrželo dlouhou dobu. Navíc v nich mohlo přečkat i požáry nebo plenění nepřátel. Zrno pro přímou spotřebu se skladovalo jinde, patrně v nadzemních stavbách. Když bylo potřeba semlít mouku, vzala se jen potřebná část obilí, neboť zrno se skladovalo lépe a bezpečněji než mouka.
Ze zvířat byl známý hovězí dobytek, ovce, kozy, prasata i drůbež. Větší hospodářská zvířata byla chována spíše volně v krajině. Jen pro nejpotřebnější kusy, například březí samice nebo čerstvě narozená mláďata mohly být k dispozici kryté přístřešky. Stáje a chlévy se mohly zřizovat také pro několik samic, které se držely na mléko. Občas se dobytek sehnal dohromady, aby se označila nová mláďata, vydělili se kusy na mléko a porážku a ovce se ostříhaly pérovými nůžkami.
Velká část rostlinné i živočišné zemědělské výroby probíhala mimo vlastní prostor hradu. Na hradišti pro potřeby elity měli také své místo chov koní, loveckých psů či dravců.

Víte že… zemědělská zvířata byla v raném středověku mnohem menší než dnes? Hovězí dobytek dosahoval výšky v kohoutku asi 100 - 120 cm. Koně měřili v kohoutku jen 150 cm. Prasata byla navíc podobná spíše svým divokým předkům.

nahoru

Eastern fortification of acropolis

Through this place went a massive wall, which the remnants of rampart and the ditch in from of it are still visible from to this day. which they are still clearly visible remnants of the wall and stood before him ditch. You've just gone through a subtle, easily accessible eastern barbican and enter the acropolis.
After the eastern bailey of the castle Pilsen there are almost no traces left . The area was still early in the 20th century agriculturally used. Ditches or mounds are not visible in the terain and it is very difficult to determine the extent of the original bailey of the castle.
In the whole castle Pilsen there was no large systematic archaeological research made in modern times as in the other contemporary fortified settlements and therefore the knowledge about it is very patchy. A lot of information can be currently only estimated by analogy with other settlement of that time.
In the area of eastern bailey is the building of the St. Cross church only better identified. It dates from the end of the 12th century, but it was destroyed already during the Thirty Years' War. It was not so intensively entombed in the vicinity of the church.
From the east there was the land route coming from Prague. From the same direction apparently also led the main access road to the castle. In the eastern part of the bailey could be due to the easy accessibility concentrated the paid in-kind dues from the inhabitants. Here could be the horses and other domestic animals stabled. However in the case of an enemy attack, this was the most vulnerable area, and therefore the most essential supplies could be stored in a more sheltered western side of the castle. From the military and strategic reasons a part of the garrison of the castle had a permanent position here.
The early medieval agriculture was simple. The economy was based on growing crops and livestock. Small fields were tilled with light scratch plough, so that the plowing was very shallow and the soil was quickly exhausted. Part of the lands had to always rest some time. There was cattle hitched in front of the scretch plough when plowing.
In addition to grain, represented mainly by wheat and rye there were also grown fruits, vegetables, herbs and spices or industrial crops such as flax and hemp.
Ripe grain was harvested by sickles, scythes were still used only for grass. After cleaning and threshed the grain from the chaff it was stored for the winter, often into sunken pits in the ground. Well filled and sealed pit kept the corn for planting without any air, so they lasted in hem for a long time. Moreover, they could even survive fires or looting enemies there. Grain for direct consumption was stored elsewhere, perhaps in above-ground structures. When it was necessary to grind the flour, only the necessary part of the grain was taken, because grain was stocked better and safer than flour.
Cattle, sheep, goats, pigs and poultry were known from the animals. Larger livestock was kept rather freely in the landscape. Just for needy pieces, such as pregnant females or newly born baby animals could be the indoor shelters available. Stables and cowsheds could be also set up for several females that were held for the milk. Sometimes was the cattle herded together to identify new young animals, to divide the pieces for milk and slaughter and the sheep were shorn with spring scissors.
Much of the crop and livestock production took place outside the premises of the castle. The settlement also provided for the needs of the elite a place for breeding of horses, hunting dogs or raptors.

Did you know that ... farm animals in the early Middle Ages were much smaller than today? Beef cattle reached the height at the withers of about 100-120 cm. Horses measured at the withers only 150 cm. Pigs were then rather similar to their wild ancestors.

 

to the top

 

"Ostbefestigung der Akropolis

An dieser Stelle gab es eine mächtige Mauer, nach der und nach dem vorne liegendem Graben bis heute Reste blieb. Sie gingen gerade durch die östliche Vorburg, die gut zugänglich ist und Sie treten auf die Akropolis ein. Fast keine Spuren nach der östlichen Vorburg der Burg Pilsen blieben erhalten. Der Raum wurde noch am Anfang des 20. Jhs. landwirtschaftlich ausgenutzt. Weder die Graben noch die Schanzen sind im Terrain nicht sichtbar und die ursprüngliche Größe der Vorburg ist nur schwierig zu bestimmen.
Die ganze Burg Pilsen wurde in der modernen Zeit noch nicht systematisch archeologisch untersucht, wie es an anderen zeitgenösischen Burgstätten passierte, und die Kenntnisse über Pilsen sind sehr lückenhaft. Viele Informationen werden bis heute nur nach Ähnlichkeiten mit anderen Burgstätten aus der gleichen Zeit angeschlagen.
Im Raum der östlichen Vorburg kann man besser nur den Bau des Kirche des hl. Kreuzes unterscheiden. Er kommt aus dem Ende des 12. Jhs, aber wurde schon während des Dreißigjährigen Krieges verfallen. Die Umgebung der Kirche benutzte man zu Bestattungen nur selten.
Der Landesweg aus Prag kam her aus Prag. Der Hauptzutrittsweg in die Burg führte wahrscheinlich auch aus der gleichen Richtung. In dem Ostteil der Vorburg konnten hinsichtlich des einfachen Zutritts auch die Naturalienabgaben von der Bevölkerung eingesammelt werden. Hier konnten auch die Pferde und andere Tiere eingestallt werden. Doch im Falle des feindlichen Angriffs war dieser Raum am meisten bedroht, und deshalb waren wahrscheinlich die notwendigsten Vorräte in mehr geschütztem westlichem Teil gelagert. Aus den militärischen und strategischen Gründen hatte hier seine Stelle ein Teil der Burgbesatzung.
Die frühmittelalterliche Landwirtschaft war unkompliziert. Sie war auf Getreideanbau und Viehzucht aufgebaut. Kleine Felder wurden mit leichten Hackenpflügen bebaut, so dass das Pflügen nur sehr flach war und der Boden wurde schnell erschöpft. Ein Teil der Felder musste also immer eine bestimmte Zeit brachliegen. Beim Pflügen wurde vor den Hackenpflug das Rindvieh vorgespannt.
Man baute außer Getreide (vor allem Weizen und Roggen) auch Obst, Gemüse, Kräuter und Gewürze oder technische Nutzpflanzen wie Leinen und Hanf an.
Reifes Getreide erntete man mit Seichen. Die Sensen benutzte man da nur für Gras. Nachdem man Korn ausdroschte und von Spreu reinigte, speicherte man es oft für den Winter in Löchern, die oft im Boden ausgegraben wurden. In den gut gefühlten und dicht geschlossenen Löchern verwahrte man Korn für die Aussaat luftdicht, so dass es dort lagerfest war. Dazu kommt auch, dass es dort Feuer oder feindliches Plündern überleben konnte. Das Korn für direkten Verbrauch speicherte man woanders, vielleicht in überirdischen Bauten. Wenn man Mehl mahlen wollte, nahm man nur den notwendigen Teil, denn Korn wurde besser und sicherer als Mehl gespeichert.
Man züchtete Rindvieh, Schafe, Ziegen, Schweine und auch Geflügel. Die größeren Nutztiere wurden eher frei in der Natur gehalten. Man baute Schutzdächer nur für die bedürftigsten Stücke wie z. B. trächtige Muttertiere oder neugeborene junge Tiere. Stallen wurden gewöhnlich auch für ein paar Muttertiere errichtet, die man wegen Milch hatte. Das Vieh trieb man ab und zu auf eine Stelle zusammen, so dass die neuen jungen Tiere kennzeichnet wurden, die Stücke für Melken und Schlachten abgetrennt wurden und die Schafe mit Bügelschere geschoren wurden.
Pflanzenbau und Viehzucht verliefen zum größten Teil außer der Burg. Auf der Burgstätte züchtete man für die Adeligen auch Pferde, Jagdhunde und Raubvögel.

Wissen Sie, dass,... die Nutztiere waren im frühen Mittelalter viel kleiner als heute? Das Rindvieh erreichte Widerristöhe ungefähr 100 – 120 cm. Die Pferde hatten die Widerristhöhe nur von 150. Die Schweine waren dabei eher deren wilden Vorahnen ähnlich.

 

nach oben

 

Восточная сторона укрепления акрополя

В этом месте проходила массивная крепостная стена, c которой до сих пор еще хорошо видны остатки крепостного вала и находящийся рядом ров. Вы прошли незаметным, хорошо доступным путем у подножья замка на востоке и сейчас вы входите в акрополь, т.е. в возвышенную и укрепленную часть города.
От подножия на восточной стороне замка Пльзень не осталось никаких следов. Территория эта еще в начале 20-го века использовалась земледельцами. Бывших рвов и валов совсем незаметно и очень трудно определить размер целого подножия замка.
В настоящее время в отличие от других городищ, в целом замке Пльзень не проводилось систематическое археологическое исследование, поэтому наши знания о нем очень ограниченны. О многом мы можем пока только догадываться и определять по другим городищам той же эпохи.
В восточной окрестности подножия замка было исследовано лишь здание храма Святого Креста, которое былo основанo в конце 12-го века, и исчезло во время тридцатилетней войны. Известно, что вокруг церкви почти не было захоронений.
С востока, из Праги сюда вела областная дорога. Очевидно, в этом же направлении вела и главная подъездная дорога в сам замок. Учитывая несложный подход к замку, в восточной части подножия могли находиться собранные налоги от жителей. Там могли находиться конюшня и хлев с домашними животными. В случаe нападения именно этой части замка угрожала опасность и тогда самые важные припасы переносилось в более защищенную западную часть замка. По стратегическим и военным соображениям войско находилось в восточной части замка.
Земледелие в средневековье было упрощенным. Основой хозяйства был посев, уборка зерна и скотоводство. Небольшие участки земли обрабатывались легкими сохами и пахалась очень неглубоко, что было причиной быстрого истощения земли. Определенный отрезок земли всегда был не засеян. При пашне в соху запрягали крупный рогатый скот.
Кроме зерна в виде пшеницы и ржи, выращивались овощи, фрукты, травы, приправы, технические растения, такие как лен или конопля.
Спелое зерно жали серпом, а косой косили лишь траву. После вымолочивания и очистки от сорной травы, зерно пряталось на зиму в выкопанные ямы. Хорошо наполненные и закупоренные ямы сохраняли зерно для посева без доступа воздуха. Таким образом, при пожарах или грабеже зерно было спрятано. На молотьбу муки откладывалось немного зерна. Это было безопаснее, чем хранить все вместе.
Из животных был распространен крупный рогатый скот: овцы, козы, поросята и домашние птицы. Крупный хозяйственный скот держали на воле, но для стельных коров или для недавно рожденной скотины строились крытые сараи. Конюшни и хлевы были рассчитаны также на несколько кобыл или коров, которых держали для молока. Иногда весь скот пускали вместе на пастбище для клеймовки жеребят, стрижки овец пружинными ножницами и для отбора скота дающего молоко либо на убой.
Большая часть растительного производства и животноводства осуществлялась вне замка. Для высоких сановников в замке держали коней, охотничьих собак или хищных птиц.

Знаете ли вы что... хозяйственный скот был в период раннего средневековья намного меньше чем сейчас? Крупный рогатый скот достигал высоты в холке приблизительно от 100 до 120 см. Высота в холке коней была лишь 150 см. Более того, свиньи были скорее похожи на своих диких предков

вверх

 

Kontakt

Jitka Sutnarová - předsedkyně OSHR 731 958 349 oshr@email.cz