Hrad Radyně
Na vrcholu zvaném Radyně založil císař Karel IV. hrad a nazval jej Karlskrone – Karlova koruna. Tento název se neujal, a tak byl hrad nazýván stejnějako vrch Radyně. Stavba hradu začala v roce 1356 a za pouhých pět let, tedy v roce 1361 byl již hrad obydlen. Císař Karel IV. osvobodil městečko Starou Plzeň od všech robot za pomoc, kterou občané museli při výstavbě hradu poskytnout.
Památná listina pochází z 3. července 1361. Prvním purkrabím na Radyni byl v roce 1362 jmenován Zdislav Chlup. Po něm v roce 1370 to byl Blahuta a v roce 1381 Jindřich Štipice. V letech 1404 až 1410 byl purkrabím Zachař ze Svinař, který byl manem Václava IV. a vlastníkem hradu. Ten také připojil ke svému jménu přídomek „ z Radyně“. Následující držitel hradu byl Oldřich z Letkova a na Sedlci. Protože se přidal k odboji proti králi, byl králem Václavem IV. hradu zbaven. V době upálení mistra Jana Husa byl držitelem hradu přívrženec husitů Zdeněk. Následující pán hradu Jindřich Švejda ze Sedlce byl opačného smýšlení a byl příslušníkem jednoty katolické. V roce 1433 se uvádí jako držitel hradu Hrdoň z Dubňan. Hrdoň měl dobrého přítele a spojence Dobeše Vrše z Modřejovic, který byl hejtmanem v Horšovském Týně a v roce 1442 se stal pánem Radyně. Roku 1454 dostal Radyni i s městečkem Oldřich z Rakové jako zástavu od krále Ladislava. Kolem roku 1470 se stal pánem hradu Petr Kořenský z Terejova, který z hradu učinil loupežnické hnízdo. Petr Kořenský stál na straně uherského krále Matyáše a byl stejně tak odpůrcem českého krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1487 se na hradě objevuje jako správce Oldřich. V roce 1496 přichází na hrad Štenberkové. Ladislav ze Šternberka dostal hrad jako zástavu za půjčku 1 000 kop grošů od krále Vladislava. Sám Ladislav bydlel na Bechyni a na Radyni zajížděl jen na lov. Po jeho smrti získal Radyni jeho bratr Albrecht, který se zúčastnil odboje proti Ferdinandovi a v roce 1528 byl zbaven Radyně i Zelené Hory. Král dal za trest Radyni vypálit a od té doby je hrad zříceninou. Roku 1536 koupil Adam ze Šternberka zpět Zelenou Horu i „Pustý zámek Radyni“. Adamův syn Zdeněk ze Šternberka prodal v roce 1561 polovinu panství s Radyní a Plzencem Jiřímu Kokořovci z Kokořova, který sídlil ve Šťáhlavech. Pod panstvím Kokořovců byla Radyně celých 150 let.
Vlastní hrad Radyně měl tři podlaží, věž pak měla podlaží pět. V prvním poschodí hradu byla na východní straně kuchyně, vedle komnata paní a dále pak největší místnost – jídelna. V prvním poschodí věže bylo skladiště. Ve druhém poschodí hradu byl velký rytířský sál a v jihozápadním rohu byla kaple. Ve druhém poschodí věže sídlil pán hradu. Ve třetím poschodí věže byla zbrojnice se střílnami. Nad vlastním hradem byla již jen půda, kterou se vcházelo nad hladomornu. Ve čtvrtém poschodí věže bylo vězení a nad ním již jen žalářník či hlásný.